Small Town Boy

Premiere 2. 6. 2015
Lenght 110 minut

  • 02/06/2015
  • 11/06/2015
  • 13/08/2015
  • 26/06/2015
  • 25/09/2015
  • 07/10/2015
  • 11/11/2015
  • 20/11/2015
  • 12/01/2016
  • 13/01/2016
  • 16/02/2016
  • 06/03/2016
  • 19/04/2016
  • 21/04/2016
  • 27/05/2016
  • 03/06/2016
  • 09/06/2016
  • 17/06/2016
  • 10/08/2016
  • 05/10/2016
  • 25/11/2016
  • 15/01/2017
  • 21/02/2016
  • 21/02/2017
  • 27/03/2017
  • 29/03/2017
  • 04/05/2017
  • 05/08/2017
  • 08/08/2017
  • 08/10/2017
  • 27/11/2017
  • 20/01/2018
  • 12/02/2018
  • 19/03/2018
  • 09/05/2018
  • 25/05/2018
  • 14/10/2018
  • 28/02/2019
  • 27/03/2019
  • 13/04/2019
  • 07/10/2019
  • 04/11/2019
  • 02/01/2020
  • 12/02/2020
  • 13/02/2020
  • 28/06/2020
  • 11/07/2020
  • 29/08/2020

“When you feel like shit, go on YouTube.”

A theatrical YouTube party on the verge between a concert, intimate confession, a manifesto, kitsch romance, and political satire, That is full of pop-cultural references and uncompromisingly self-deprecating. How do we live in a free world? Is homosexuality still a stigma? Who is actually an outcast in our society?

Falk Richter’s latest play, which had its world premiere in January 2014 at the Maxim Gorki Theater in Berlin, (which later became Theater of the Year 2014) is now performed by the LETÍ Theater and directed by Marián Amsler.

The translation was created with the support of the Goethe-Institut and the Czech Literary Fund Foundation.

„Velké téma: pocit osamělosti a hledání v dnešní době. Nehraje se o nic míň, než je pochopení a láska. Téměř na vše je pohlíženo skrze homosexualitu, která byla vždy v menšině, a proto pocit odcizení či zmatení o to více vyniká. Ale vyniká a zasáhne vás především proto, že Divadlo Letí tuhle hru uvedlo naprosto skvěle. Bezchybný výběr herců a herečky, naprosto trefné hudební aranžmá a perfektní režie, to vše tak otevřené dělá z této inscenace inscenaci výjimečně citlivou a silnou.“  

 

  • Lukáš Holubec,

„Skoky z reálu do umělecké fikce, ale i do snů o šťastných vztazích potvrzují princip hry, v níž si nemůžeme být ani na chvíli jisti, zda je to či ono míněno vážně, nebo jako satirická nadsázka. Stejně tak se scénický tvar vzpírá žánrovému vymezení – snad bych použila označení inscenace – diagnóza. Pro mě totiž velmi přesně, bez ohledu na vyhraněně gay tematiku, popisuje obecně myšlení a chování generace kolem třicítky.“

„Inscenace, která má zatraceně co říct a říká to svéráznou, velmi působivou formou. A pěkně nahlas a bez kličkování. Úžasné herecké souhře udává tón absolutně neodolatelná „DJ Erža“ (Erika Stárková).“

 

  • Helena Grégrová,
Legend:
  • let´s start with the new dramaturgy passion
  • for more courageous epicures
  • for gourmands
Partners of the performance