Petr Kolečko

V roce 2009 absolvoval na pražské DAMU, obor dramaturgie činoherního divadla. Na škole se kromě studia dramaturgie již od prvního ročníku věnoval dramatické tvorbě. Hned jeho první profesionálně uvedená hra Britney Goes to Heaven, kterou uvedlo ostravské divadlo Petra Bezruče, byla přeložena do angličtiny a v prosinci 2007 byla prezentována formou scénického čtení v Immigrants Theatre v New Yorku. Byla také přeložena do polštiny a scénicky přečtena v Teatru pod Ratuzsem v Krakově v březnu roku 2007. V roce 2008 se účastnil prestižní autorské rezidence v Royal Court Theatre v Londýně. V letech 2008-2015 se na českých jevištích stal jedním z nejhranějších autorů vůbec. České a zahraniční scény uvedly přes 20 jeho textů. Mezi nejznámější z nich patří muzikál Pornohvězdy (spoluautor Tomáš Svoboda, inscenace ROXY, Praha a Divadlo Petra Bezruče, Ostrava); „ženská trilogie“ tří her Kauza Salome, Kauza Médeia, Kauza Maryša (Kauza Salome i Kauza Médeia byly nominované na Cenu Alfréda Radoka za Hru roku) uváděná v A studiu Rubín; Zakázané uvolnění uvedené též v A studiu Rubín, které se stalo předlohou pro autorův vlastní scénář k filmu Jana Hřebejka; či hra Poker face, která se dočkala tří různých inscenací v Bratislavě, v Českých Budějovicích a také v Teatrul Nottara v Bukurešti. V říjnu 2016 pak má hra být odpremiérována v Londýně v divadle King’s Head. Posledními divadelním úspěchy autora byla pak především crazy komedie Žena za pultem 2:Pult osobnosti s kultovní dvojicí Kaiser-Lábus v pražském divadle Kalich či hra Padesátka, podle které byl natočen i stejnojmenný film. Autorovy hry se dočkaly také mnoha scénických čtení na zahraničních scénách, kromě zmíněných Immigrants theatre v New Yorku a Teatru pod Ratuszem v Krakově také v Royal Court Theatre v Londýně, v Martin Segal Theatre Centre v New Yorku, v Tag theater ve Vídni či Satirickém divadle v Sofii.

Petr Kolečko se kromě divadla také věnuje scénáristické práci pro rozhlas a televizi. S Janem Prušinovským napsal televizní seriál Okresní přebor a spolupracoval také na stejnojmenném celovečerním filmu. Ještě spolu s Miroslavem Krobotem tato dvojice vytvořila také  seriál Čtvrtá hvězda. Pro projekt ČT Nevinné lži napsal celovečerní scénáře Lež má rozbité auto a Zrádce,a také vlastní sitkom Marta a Věra. Byl také šéfautorem seriálu Vinaři. Jeho televizní film Správnej dres byl prodán do několika zemí po celém světě. V červnu roku 2014 měl v kinech premiéru film Zakázané uvolnění, ke kterému napsal scénář podle vlastní divadelní hry. V prosinci roku 2015 byl v kinech uveden s mimořádným úspěchem film Padesátka, ke kterému napsal scénář rovněž podle vlastní divadelní hry. Na Padesátku přišlo v ČR a SR 450 000 lidí. Na jaře 2017 odvysílala Česká televize seriál Trpaslík, který napsal společně s Janem Prušinovským. V kinech měl premiéru film Masaryk, u kterého je spoluautorem scénáře spolu s režisérem snímku Juliem Ševčíkem. Za scénář Masaryka získal Českého lva.

„Petr Kolečko patří mezi přední tvůrce své generace a nejhranější české autory vůbec. Dramatická poetika Petra Kolečka se vyznačuje bizarními příběhy a kuriózními dějovými zvraty. Originální přednost představuje práce s jazykem – dramatik dokáže psát veršem, používat dialekty, kopírovat současnou mluvu i vymýšlet novátorské řečové prvky. Všem jeho hrám přitom dominuje nepřetržitě demiurgický přístup: neustálá potřeba dekonstruovat zavedené literární, divadelní a přeneseně i společenské a životní modely a naplňovat je aktuálními obsahy. Jednu z linek jeho tvorby tvoří radikální přepisy klasických dramatických příběhů (Kauza Salome, Kauza Maryša). Přepis Euripidovy tragédie nazvaný Kauza Médeia (2010) zasadil do současnosti a psychologicky prohloubil prožitek hrdinčiny zrady. Novost interpretace známého syžetu se projevila též v tom, že autor pojednal Médeiu jako ženu, jež se zasloužila nejen o rodinné zázemí, ale i o manželovu úspěšnou kariéru. Děj tedy musíme vnímat rovněž jako jakousi kritiku stereotypně negativního chápání ženy v domácnosti. Kromě toho hra opět vystihuje i civilizační kontrast mezi diskurzem klasického mýtu a panelákovou realitou, v níž se odehrává. Výjimečné postavení v jeho tvorbě zaujímá hra Poker Face. Jistá provokativnost hry, kterou zapříčiňuje především zasazení reálné osoby (nadto uznávaného prezidenta Václava Havla) do dramatické fikce, srovnání klíčové etapy našich dějin se současným stavem společnosti i konfrontace groteskně vypjatého individuálního příběhu s „velkým“ příběhem dějin, má ilustrovat posun nálad ve společnosti od revoluční euforické idealizace života v demokracii k pouhému pragmatickému přístupu k realitě.“ (L. Jungmannová)